Přidat k oblíbeným info@karavana-uspechu.eu   tel.: (420)  608 87 28 27     Úterý, 16. října 2018        

Články


     Seznam článků

   25.10.11 21:08 | Petra Horáková

  Z číšníka šéfem, který sytí davy zaměstnanců    www.iHned.cz  10/2011            

  Oběd s... Josefem Svobodou, generálním ředitelem firmy Aramark
 

Původně jsme měli obědvat v jiné restauraci na pražské Pankráci, ale v generálním řediteli společnosti Aramark, která je v Česku druhá největší v poskytování stravovacích služeb, se ozvala původní profese číšníka. Při pohledu na jídelní lístek a servírku navrhl, zda bychom se na oběd nemohli přesunout jinam. Jenže, nemáte-li v okolí Pankráce a Budějovické objednaný stůl, jen horko těžko narychlo sháníte místo, kde byste se mohli najíst a přitom si nerušené popovídat.

Nakonec jsme skončili v kavárně Aramark v BB centru, kam chodí na jídlo zaměstnanci banky. Josef Svoboda si objednal francouzské brambory. To je jídlo, které mám hodně rád, podotkne člověk, který sám sebe označuje za generálního ředitele z leknutí. Měl jsem prostě v životě štěstí. Rozhodně nejsem takový ten manažer, který začal něco řídit, sotva vyšel ze školy. Začínal jsem jako řadový číšník, takový ten kluk ,přines, odnes v hotelu Jalta, ještě pár let před sametovou revolucí, vypráví. Svoboda sedí už deset let na židli šéfa české pobočky americké firmy Aramark, jež loni v tuzemsku přeskočila v obratu konkurenční firmu Sodexo a která v témže roce získala v soutěži Národní cena kvality titul Excelentní firma roku.

   Číšník, kuchař i řidič v bance

Svoboda se narodil v Karviné, ale už po roce se rodina přestěhovala na sever Čech do Františkových Lázní. Jeho matka byla servírka a on se v pohostinství pohyboval odmala, chodil na brigády, myl nádobí a viděl, jak to chodí. Přesto se v osmé třídě se svou spolužačkou a kamarádkou přihlásili na strojní průmyslovku. Naštěstí mě nevzali, protože já vůbec nejsem technický typ, a tak jsem šel na hotelovou školu v Mariánských Lázních, vzpomíná. Maturoval v roce 1984, takže se na škole naučil spíše praktické věci - od recepce přes profesi účetního, kuchaře, číšníka. Management se tehdy učil jen velmi okrajově. Ale škola to byla dobrá, na praxi jsme byli i v Jugoslávii, fakt na to vzpomínám rád, vypráví Svoboda.

Po maturitě nastoupil jako řadový číšník do hotelu Jalta, potom dva roky vařil na vojně, a když se vrátil, odjel na zkušenou do Německa, kde skoro rok dělal číšníka. A pak přišla revoluce a všechno bylo jinak, vzpomíná.

Svoboda absolvoval řadu kurzů, které se věnovaly managementu. Na vysokou se sice přihlásil, ale nikdy ji nedokončil. Na to jsem prostě neměl čas, tvrdí. Nějaký čas dělal řidiče v pobočce jedné francouzské banky. Pak nastoupil jako obchodní zástupce pro Douwe Egberts a Coca-Colu, ale největší zlom přišel, když se stal obchodním manažerem v tabákové firmě Reynolds Tobacco. Tam jsem nakonec dělal country managera pro střední a východní Evropu, říká Svoboda. Dodnes na působení v této firmě vzpomíná jako na obrovskou školu, jenže zrovna v době, kdy trávil polovinu z měsíce v zahraničí, se mu na rodil syn a on zjistil, že chce být u toho, jak vyrůstá.

   Doma nejsi ředitelem, řekla mu žena

Po krátkém působení na postu ředitele v belgické společnosti, jež se specializovala na slevové kupony, dostal lano od bývalé americké kolegyně z Coca-Coly, která tehdy šéfovala firmě Aramark, a v roce 2001 tam nastoupil na místo generálního ředitele. Tak proto říkám, že jsem generálním ředitelem ,z leknutí, usmívá se Svoboda, který se i jazyky učil za pochodu. Jeho americký šéf v tabákové firmě mu říkal, ať mluví, že on si to už nějak přebere. A tak jsem mluvil. I dneska, když do Států létám několikrát ročně, přicházím v mailech na slova, která si musím přeložit. Angličtinu už mám dobře naposlouchanou, ale učím se pořád. Ale upřímně - oni to vždycky nějak pochopí a čísla prezentovat umím dobře, podotýká.

Svou ženu Svoboda poznal před dvaceti čtyřmi lety ještě jako číšník. Vlastně jsme si na oslavě mých jednadvacátých narozenin zbyli, protože mému kamarádovi se tam líbila její kamarádka, vypráví. Historku prý společně dávají k dobru už hodně dlouho.

Žijí spolu v bytě v Praze 6 a vychovávají dvě děti - sedmnáctiletého syna, který studuje na gymnáziu, a devítiletou dceru. Ředitele doma ale rozhodně nedělám, to mi žena rychle zatrhla, žertuje.

Ve volném čase hodně sportuje. Donedávna dělal aikido, což mu letos lékaři kvůli potížím s páteří zakázali. Celá rodina jezdí na kole, letos se synem Svoboda absolvoval i Nova Author Cup. Ale na kole nemusím být vždycky vpředu, naopak jedu klidně vzadu a odpočívám. Podobně relaxuji i u skládání puzzle. To máme se synem také společné, říká.

   Depeše fiktivního zaměstnance

Na chvíli přerušíme rozhovor, protože fotografka potřebuje udělat pár snímků. Na vysokém muži v obleku je vidět, že není na takovou pozornost úplně zvyklý, ale bez řečí a s úsměvem dělá to, co po něm fotografka chce. I když je vidět, že se na francouzské brambory těší a docela rád by se do oběda pustil.

Během deseti let ve firmě se Svobodovi podařilo navýšit dvě stě zaměstnanců na čtrnáct set, ze čtvrtmiliardového obratu udělat miliardu a z červených čísel posunout českou dceru americké matky do plusu. Loni jsme přeskočili v obratu Sodexo a jsme teď na trhu druzí za Eurestem, vypočítává. On sám se letos na jaře stal v soutěži Národní cena kvality Manažerem roku 2010 v kategorii ubytování, stravování a pohostinství.

Možná proto je tak úspěšný manažer, že zná práci šéfkuchaře, provozního i myčky nádobí ze své vlastní zkušenosti. Ví, jak lidi vést a motivovat. Ale i jak zjistit, kdy by mohli přidat. Nedávno jsme vyzkoušeli zapojit fiktivního zaměstnance, dost se nám to osvědčilo. Takový člověk přijde na dva tři dny jako pomocná síla do některé restaurace (nic jiného ani dělat nemůže než mýt nádobí, protože vařit ani roznášet jídlo neumí) a pozoruje, zda provozovna funguje, jak má, popisuje jeden z projektů poslední doby.

V Česku má Armarak na 150 firemních a závodních restaurací, letos v srpnu otevřel dvě restaurace pro Foxconn, na což je Svoboda hodně pyšný. Tvrdí, že se nepodbízí cenou a už párkrát vyhrál výběrové řízení díky kvalitní nabídce, nikoliv nejnižší ceně. V programu má zdravá jídla i home made výrobky.

   Zrušení stravenek pocítíme

A co říká chystanému rušení stravenek? Uvidíme, jak to ve sněmovně dopadne, i když o jejich rušení jako takové vůbec nejde. To je naprosto podivný český fenomén, když si lidé zajdou jednou za měsíc na rodinný oběd do pizzerie nebo stravenky rovnou odevzdají doma manželce a ta za ně nakupuje, zdůrazňuje.

Jejich filozofie je přitom podle Svobody úplně jiná: jedno jídlo - jedna stravenka. Jde hlavně o dotaci 55 procent z ceny na závodní stravování, které si dnes mohou firmy odečítat od daňového základu. Kdyby to nebylo, bude to těžké. Jídla budou výrazně dražší. Co dnes stojí padesát korun, protože to zaměstnavatel dotuje, může stát třeba osmdesát korun a určitě by to hodně otřáslo i naším byznysem, dodává nad dezertem z malin a jogurtového krému.


Jsem vlastně ředitelem z leknutí, který měl v životě štěstí. Rozhodně nejsem takový ten manažer, který začal něco řídit, sotva opustil školu.
Josef Svoboda,
generální ředitel firmy Aramark ČR




JOSEF SVOBODA, ŠÉF ARAMARK ČR

Pro firmu Aramark ČR pracuje deset let. Na vysoký manažerský post se vypracoval postupně, po maturitě na hotelové škole dělal číšníka, kuchaře i řidiče. Po roce 1989 se začal věnovat obchodu a v kariéře postoupil až na post generálního ředitele. Má dvě děti a s rodinou žije v Praze 6.


     Seznam článků








ROZŠÍŘENÉ VYHLEDÁVÁNÍ



  Citáty  
۰Nevím co se stane. Jenom vím, že dokud ta lod´ kolem Světa popluje, já na ní budu. Možná, až se vrátím, budu žít úplně jiný život….

Jiří Albrecht
 



Registrace zákazníka

Jak pracovat s knihami

Nabídka spolupráce




Email:  
Heslo:  
Poslat heslo

Starobylé svitky



VIDEO






Vedeme.cz


administrace
© copyright 2009 | www.frkal.com/ WebDesign | all rights reserved