Přidat k oblíbeným info@karavana-uspechu.eu   tel.: (420)  608 87 28 27     Čtvrtek, 18. ledna 2018        

Články


     Seznam článků

   25.03.12 22:22 | Magdaléna Čevelová

Ženy v byznysu                        www.iHNed.cz  3/2012
 

    Mýty o ženském Leadershipu                          

 
Patří ženy do vedoucích pozic, nebo raději k plotně? Mohou být ženy lepšími vedoucími než muži? Projevují v řízení odlišné kvality? Existují postupy a metody, které se ženy mohou učit od mužů, nebo naopak?


Tyto a další otázky si personalisté i média kladou celou řadu let. S různými výsledky. Část diskuse je samozřejmě ovlivněna genderovými stereotypy, podle nichž jsou vůdčí vlastnosti od přírody dány pouze mužům. Ale - je tomu opravdu tak?

Na úvod nechme mluvit statistiky. Z publikace Českého statistického úřadu Ženy a muži v datech 2011 vyplývá, že muži v Česku převažují v řídících funkcích, politice i v podnikání. Poměrně extrémní situace panuje v rámci řídících funkcí v bezpečnostních a ozbrojených složkách, kde s výjimkou Celní správy podíl žen nepřesahuje 10,5 %. V armádě zastává vedoucí pozici pouze 4,8 % žen.

Zatímco v současné vládě sedí ženy pouze na dvou z celkem 16 křesel, v Parlamentu představují necelou čtvrtinu (45) z celkem 200 poslanců. Hlavní důvody budou podle statistik zřejmě dva. Jednak jich celkově méně kandiduje (v uplynulých 15 letech tvořily ženy necelou jednu třetinu všech kandidátů), jednak mají ve volbách v průměru téměř o dvě procenta nižší úspěšnost.

 VYSOKOŠKOLAČKY PŘEVAŽUJÍ

Soudkyně jsou naproti tomu v ČR častěji ženy. Ovšem s výjimkou Nejvyššího soudu, kde tvoří pouhou jednu čtvrtinu. Obecně lze říci, že čím nižší rozhodovací pravomoc, tím vyšší podíl žen. Menšinu tvoří ženy také mezi podnikateli. Z celkového počtu podnikatelských subjektů v České republice v roce 2010 činily ženy jen 29,3 procenta.

Podíl žen v řídících funkcích rok od roku pomalu, ale přesto stoupá. Zajímavý je v této souvislosti fakt, že zatímco ještě před deseti lety studovalo na českých vysokých školách o něco více mužů, mezi současnými vysokoškoláky už ženy tvoří 56% většinu. Nadpoloviční většinu (54 %) představují ženy i mezi vysokoškoláky ve věkové skupině 25-34 let.

Hlas volající po ženách do řízení, resp. do politiky, by se mohl zdát trochu podezřelý, zejména proto, že do nedávna se hledaly všechny důvody, proč by dnešní žena měla být spíše za plotnou. Asi se tedy ve společnosti děje něco, co tento hlas vyvolává, komentuje situaci odborná konzultantka projektu Profi žena a expertka na genderovou problematiku Marie Marvanová.

 EMPATIE, PEČLIVOST, ODPOVĚDNOST

Nejrůznější rozbory ukazují, proč by ženy ve vrcholovém řízení měly být. Jsou to především jejich charakterové vlastnosti, které se výrazně liší od těch mužských. Ženy jsou empatičtější, umějí naslouchat, nejsou agresivní, ale spíše harmonizující, jsou většinou pilné, pečlivé a odpovědné, nastavené přemýšlet v delším časovém horizontu než jsou roční bonusy atd. To vše mluví v jejich prospěch a projevilo se to také všude tam, kde se ženy na vysoké posty skutečně dostaly.

Ženy přinášejí do práce dokonalý soubor schopností pro rodící se novou ekonomiku, píše Tom Peters ve svém manifestu This I Believe. Na rozdíl od mužů ženy upřednostňují interaktivní kolaborativní styl vedení, věří, že zmocňování (empowerment) přebije pyramidovou rozhodovací hierarchii, udržují plodnou spolupráci, bez problémů sdílejí informace, vidí přerozdělování moci jako vítězství, nekapitulují, upřednostňují mnohostrannou zpětnou vazbu, stejnou měrou oceňují interpersonální a technologické dovednosti, stejně jako přínos jednotlivce i skupiny, ochotně přijímají nejednoznačnost, oceňují intuici stejně jako čistou logiku, jsou přirozeně flexibilní a váží si kulturních odlišností.

 MUŽI VS. ŽENY

Podle kouče a konzultanta Ladislava Dvořáka je mužský způsob prosazování založený více na hierarchii, opřené o určité principy. Způso-bem prosazování je nejčastěji konfrontace, v případě nutnosti boj. Ženské skupiny sice také uznávají hierarchii, ale je daleko méně viditelná, labilnější a založená na vztazích. Základním ženským přístupem je vyjednávání konsensu a emoční vazby jsou důležitější než smlouvy. Proto mohou ženy trpělivě znovu a znovu vyjednávat a smlouvy donekonečna měnit.

Na tom, že ženy mají vyšší míru empatie a emoční inteligence, se shodují i účastnice kurzu Ženský leadership. Tím za dva roky trvání projektu Profi žena 2 prošlo již téměř 40 žen - podnikatelek a zaměstnankyň mikropodniků. Ženy jsou obecně emotivnější, citlivější, trpělivější a empatičtější. To může vytvářet lepší pracovní vztahy i neformální autoritu. Na druhou stranu to ale může být překážkou například při rozvazování pracovního poměru nebo při výběru zaměstnanců. Přehnané zaměření na osobní stránku uchazeče může zastínit odborné požadavky, míní například Anežka Havránková.

 DRUHÁ STRANA MINCE

Během své dosavadní kariéry jsem se setkala jak s manažerem mužem, tak i s ženou. Přestože jsem v žádném zaměstnání nezaznamenala větší konflikty, jsem toho názoru, že ženy hůře oddělují osobní emoce a pocity od pracovní roviny, což může způsobovat nemalé komplikace, potvrzuje projektová manažerka projektu Profi žena Martina Zápotocká.

Co výrazněji mluví proti ženám ve vrcholovém řízení, to je především nízká sebedůvěra. Zvýšený pocit zodpovědnosti ženy často přivádí k rozhodnutí nabízenou výzvu odmítnout, většinou z obavy, že by na takový post svými schopnostmi nestačily. Významným faktorem je rovněž nedostatek agresivity, tvrdé soutěživosti a asertivity, vlastností, které mužům, pro něž jsou typické, pomáhají vysoký post nejen získat, ale také si ho udržet, myslí si Marie Marvanová.

Proč se ženy ve vysokých funkcích osvědčují a proč jich tam není více? Podle Marvanové ženy často bojují s nedostatkem tzv. tří S: sebeuvědomění - sebedůvěra - solidarita. Nedostatek solidarity se většinou projevuje v oblasti politiky, a to tím, že se ženy vzájemně nepodporují, spíše naopak. Podle průzkumů ženy ve volbách většinou nevolí ženy. Výsledkem jsou statistiky citované v úvodu tohoto článku.

Pokud jde o nedostatek sebeuvědomění, máme na mysli především neznalost sebe sama. S tím je spojená neschopnost překonat ty charakterové vlastnosti typické pro ženy, které jim v přijetí a výkonu vysokých postů překážejí. Marie Marvanová upřesňuje: Konkrétně jde o přílišnou kritičnost vůči ostatním ženám a neopodstatněně menší kritičnost vůči mužům. S tím samozřejmě souvisí vysoká sebekritičnost, často zabíhající do zbytečného detailu a ústící až v malichernost. Při porovnání s velkorysostí, která mužům nedovoluje si takové věci buď vůbec připouštět, anebo je naopak vede k přesvědčení, že oni jsou ti nejlepší (i když tomu tak vůbec nemusí být), se tento rozdíl jeví jako zásadní.

Z praxe silně feminizovaných podniků vyplývá, že právě v důsledku těchto rozdílů se ženské osazenstvo snáze podřizuje mužskému vedení než vedení ženy, i kdyby byla ze všech srovnatelných hledisek lepší. Výjimku většinou tvoří ty ženy, které si během doby z různých důvodů osvojily mužské chování se všemi již zmíněnými atributy. Ty pak bez potíží mohou vládnout i ryze ženským kolektivům.

ŘEŠENÍM JE VZDĚLÁNÍ

Přijmout mužský způsob řízení je jen jedna cesta, navíc poměrně krátkodobá, domnívá se řídící konzultant firmy Odyssey Network Martin Ruman. Jde spíše o to, jak ony typické ženské vlastnosti uplatnit ve vrcholovém řízení vyváženým způsobem. Což by ovšem mělo být inspirativní výzvou i pro muže. Zajímavé jsou v tomto směru zkušenosti z USA, kde podíl žen ve vrcholových funkcích i v politice v některých státech (například Massachusetts) přesahuje i 40 %. Američané vyhodnotili účast žen ve vrcholovém vedení jako přínosnou a začali proti hendikepu v podobě nedostatku 3 S systematicky bojovat.

Již před více než 30 lety zřídili genderové střední (dívčí) a vysoké (ženské) školy a adeptky na vysoké hospodářské či politické funkce začali od relativně útlého věku vychovávat. A dostavil se i výsledek: z genderových škol vycházejí ženy žensky uvědomělé, kterým neschází přiměřené sebevědomí a které si jsou vědomy i potřeby solidarity mezi ženami. Jejich cílem je vytvořit na všech úrovních řízení i v politice prostředí, které by dovolovalo typické ženské vlastnosti patřičně uplatnit. Výsledek? Výběr mezi manažerskou funkcí a plotnou je záležitostí demokratické volby namísto genderového předurčení.

 NASLOUCHEJTE DRUHÉMU POHLAVÍ


Ženy v manažerských funkcích se od mužů učí zejména asertivitě, sebeprosazování a zvládání krizových situací. Mohou se muži něco učit od žen? Tom Peters je přesvědčen, že ano: Netrénovaná, průměrná žena je na tom ve vedení lidí lépe než muž, vycvičený manažer. Pozorujte, co dělají a jak to dělají. Naslouchejte, o čem a jak mluví. Ptejte se jich, o čem a jak přemýšlejí, jak docházejí k rozhodnutí. Zkrátka pokuste se od nich naučit, jak to dělají, že to dělají dobře.

Na tom, že by se obě pohlaví měla učit od sebe navzájem, se shodují i Profi ženy. Mezi tzv. ženskými vlastnostmi, které se mohou v řízení hodit i mužům, jmenovaly zejména empatii, trpělivost, intuici a schopnost tmelit pracovní týmy. Ženy by se proto měly od mužů učit nebrat si negativa příliš osobně. A obráceně by muži mohli mít více na zřeteli, že jejich podřízení jsou lidé, kteří mají své emoce a své potřeby, uzavírá Martina Zápotocká.


     Seznam článků








ROZŠÍŘENÉ VYHLEDÁVÁNÍ



  Citáty  
۰Bankrot je krátkodobý , ani chudoba nemusí být věčná.

Robert T. Kiyosake
 



Registrace zákazníka

Jak pracovat s knihami

Nabídka spolupráce




Email:  
Heslo:  
Poslat heslo

Starobylé svitky



VIDEO






Vedeme.cz


administrace
© copyright 2009 | www.frkal.com/ WebDesign | all rights reserved